Váš prohlížeč je zastaralý!

Pro správné zobrazení těchto stránek aktualizujte svůj prohlížeč. Aktualizovat nyní svůj prohlížeč

Snažím se brát život s nadhledem a lehkostí.
Občas je potřeba podívat se na věci s odstupem a v klidu vše promyslet.
Třeba nad hrnkem Jihlavanky. Já u kávičky vždycky dostanu ty nejlepší
nápady a o tom je i tenhle blog. Tak se inspirujte.

Obrázek dívky ve žlutém

Mezi námi: Co je lepší než plastika?

Když jsem byla v pubertě, vadilo mi, že mám pravé oko menší než levé, můj nos je do zatáčky a u koutků mám vrásky od smíchu. Prostě jsem si připadala nedokonalá, jako hodně holek.

Není divu, že když pak na střední spolužačka přišla s perfektní plastikou nosu, začala jsem si střádat do prasátka na vlastní vylepšení. Jenže pak se stalo něco, co změnilo můj názor.

Kamarádka si šla vybrat kotě a já jí měla dělat poradce. Když jsem ale viděla, jak se kolem nás batolí deset identických rezavých kuliček, sama jsem si nevěděla rady. Daly jsme si proto s paní majitelkou kávičku, abychom vše promyslely.

Jak jsem tak usrkávala výborné espresso, všimla jsem si ještě jednoho koťátka. Bylo popelavě šedé, mělo na bříšku černou skvrnu a každé očičko jinak barevné. Bylo tak krásné, že jsem při pohledu na něj nemohla přestat usmívat.

Kamarádka si sice nakonec vybrala jedno z těch zrzavých, já ale rozbila své prasátko a zvláštního šedého kocourka jsem si odnesla domů. V tu chvíli mi totiž došlo, jak mohou být nedokonalosti roztomilé.

Chápu, že pro někoho může být plastika jediným řešením, jak být si zvednout sebevědomí. Já si ale své chybky nakonec oblíbila. A jako bonus jsem zjistila, že upřímný úsměv od ucha k uchu umí zakrýt každou nedokonalost, vrásky nevrásky. :)

Podívejte se na další díl pořadu Mezi námi, kde se o plastikách rozpovídali odborníci na slovo vzatí.