Váš prohlížeč je zastaralý!

Pro správné zobrazení těchto stránek aktualizujte svůj prohlížeč. Aktualizovat nyní svůj prohlížeč

Snažím se brát život s nadhledem a lehkostí.
Občas je potřeba podívat se na věci s odstupem a v klidu vše promyslet.
Třeba nad hrnkem Jihlavanky. Já u kávičky vždycky dostanu ty nejlepší
nápady a o tom je i tenhle blog. Tak se inspirujte.

Obrázek dívky ve žlutém

Mezi námi: Jak jsem potkala prince

Jako malá jsem doufala, že mě jednou něco cvrkne do nosu jako v Popelce. Dneska už vím, že v oříšku princeznovské šaty nenajdu, pořád ale věřím na prince. Jednoho jsem potkala loni o Vánocích.

Vydala jsem se do ulic pro stříbrný smrk, který zdobíme každý rok. Zapomněla jsem si ale doma rukavice a tak jsem už po hodině měla pěkně omrzlé ruce. A když mi navíc už asi u desátého stánku řekli, že smrky jsou vyprodané, začala jsem narychlo vymýšlet záložní plán.

V tu chvíli mě ale oslovil pán, který vedle v kovářské dílně vyráběl kovové ozdoby. Prý abych si ohřála ruce u jeho ohně. Chvilku jsem váhala, nakonec jsem ale svolila.

Opravdu hezky jsme si popovídali o jeho řemesle a on mi pak dokonce na cestu domů věnoval své rukavice! Moje setkání s princem tak sice neskončilo svatbou jako v pohádce, i tak mě ale zahřálo, a to nejen u srdce.

A jak to dopadlo se stromkem? Byl stříbrný, jako vždy. Sice to nakonec nebyl smrk, ale jedle, já na něj ale nakoupila spoustu stříbrných ozdobiček. Hádejte u koho. :)

PS: Na tuhle příhodu jsem si vzpomněla díky dalšímu dílu pořadu Mezi námi. Tam se ale na popelky a prince podívali trochu z jiného úhlu. Posuďte sami.